Musím se přiznat. Byla jsem nevěrná. Minulý víkend jsem rozbila prasátko a místo do Saunia jsem se tentokrát vydala do rakouského střediska na pořádný wellness. Ale neměla jsem to zadarmo, odměna v podobě wellness přišla až po několikahodinovém utrpení na lyžích, na kterých jsem stála poprvé od 13 let.
Tak tohle nevyšlo
Já, lyže, sluníčko v zádech a odpolední après-ski s Bombardinem v ruce.
Realita byla bohužel jinde. Já, sjezdovka, která byla spíš do kopce, než z kopce, bolest celého dvoumetrového těla a pocit studu z toho, že mě během jednoho sjezdu kopce třikrát předjelo stejné tříleté dítě. V ten moment jsem věděla, že se z toho budu lízat nejen fyzicky, ale i psychicky.
Psychiku vyřeším na terapii v Praze, bylo tak na čase dát se dohromady fyzicky. Na hotelu jsme měli poměrně rozsáhlý wellness, který sliboval pomoc od bolesti mému dlouhému tělu.
Sauna a bolavé tělo
Po après-ski (čti, po tom, co mě kamarádka nakrmila toustem, protože jsem byla slabá) jsem se osprchovala, nasadila župan a vyrazila do sauny. Věděla jsem, že dneska mě už žádná divočina nečeká. Voňavá bylinková sauna a příjemných 60 stupňů tak byla jasnou volbou.
V sauně jsem vydržela 4 saunovací cykly po 15 minutách. Každý z nich jsem proložila ledovou sprchou a sedmi minutami plavání.
A cítila jsem se (skoro) fantasticky. Bylo znát, že moje tělo zkrátka není na lyžování zvyklé. Tuším ale, že mi sauna pomohla a já se druhé den ráno vzbudila a mohla vstát z postele.
Myšlenku na další den na lyžích jsem ale zavrhla poměrně rychle. Tak nějak jsem tušila, že mi bude ve wellnessu s koktejlem v ruce lépe. A měla jsem pravdu. Celou neděli jsem strávila v sauně, vířivce a bazénu.
Ale co si budem, už se těším “domů” do Saunia.
Tak příští týden ahoj!