Mark Baďura o práci saunéra: „Fyzicky může být několik ceremoniálů za den opravdu náročných.“
Co všechno se skrývá za třinácti minutami ceremoniálu? Vyzpovídali jsme saunéra Marka Baďuru, který vás nechá nahlédnout do zákulisí práce v 90 °C. Zjistíte, proč je důležité naslouchat svému tělu, zda triky s ručníkem někdy končí fiaskem a proč ho svět saunování tolik pohltil.
O saunérovi
Mark Baďura se saunovým ceremoniálům věnuje přes sedm let. Působí na pražských pobočkách Saunia, kde zároveň pracuje jako trenér saunérů. Sauna se pro něj ale postupem času stala mnohem víc než jen profesní záležitostí. Baví ho celý svět kolem saunování: cestování za ceremoniály, poznávání dalších saunérů a hlavně možnost se v oboru neustále posouvat.
Tři slova, která podle tebe dokonale popisují atmosféru v Saunii?
Teplo, komunita, zážitek.
Co bylo tvým hlavním impulsem pro to stát se saunérem? Bylo to nadšení pro saunování?
Na začátku za tím určitě byla láska k saunování. Člověk ale rychle zjistí, že práce saunéra je mnohem víc. Bavilo mě, že během pár minut dokážete vytvořit atmosféru, při které lidé úplně vypnou od běžného života a odnesou si zážitek.
Postupně mě začaly zajímat bylinky, které se dají v sauně využít, a s tím souvisí i vůně, hudba a všechno kolem. A najednou zjistíte, že jste se do toho světa ponořili úplně.
Co tě nejvíc překvapilo na práci saunéra, mile i nemile?
Mile asi to, jak silná komunita kolem saunování existuje. Díky sauně jsem poznal spoustu skvělých lidí nejen v Česku, ale i v zahraničí. A nemile? Asi kolik propoceného oblečení a ručníků člověk za den dokáže vyprodukovat. To by mě na začátku nenapadlo.
V čem je to fyzicky a psychicky nejnáročnější?
Lidé vidí třináctiminutový ceremoniál, ale už nevidí všechno, co je za ním. Přípravu, trénink, práci s hudbou, někdy i se světly, výběr vůní, choreografii, u tematických ceremoniálů vymýšlení námětu i textu. Fyzicky může být několik ceremoniálů za den opravdu náročných.
„Psychicky je zase potřeba umět vnímat celou saunu. Každý host snáší teplo jinak a saunér musí mít situaci pořád pod kontrolou.“
Zároveň je potřeba, aby si zážitek odnesli všichni, jak u dynamického ceremoniálu, kde se využívají show prvky, tak u relaxačního, kde je potřeba vytvořit jemnou atmosféru.
Jaký typ ceremoniálů připravuješ nejraději? A který zaručeně nejvíc vede u lidí?
Nabídka ceremoniálů je hodně pestrá, od relaxačních po dynamické. Nejvíc mě baví ty, ve kterých je respekt k přírodě, tedy relaxační typ ozvláštněný bylinkami, přírodním vonným dýmem nebo metličkami. Na tom se dá krásně stavět atmosféra a hlavně zážitek, který si lidé odnesou.
„U hostů nejvíc fungují ceremoniály, ze kterých odcházejí s nějakým pocitem. Člověk si možná nebude pamatovat každou vůni, kterou jste použili, ale bude si pamatovat, jak se během ceremoniálu cítil.“
Máš nějakou svou „tajnou ingredienci“ nebo kombinaci vůní, o které víš, že návštěvníky vždy nadchne?
Kdybych ji prozradil, už by nebyla tajná. Obecně mám rád práci s přírodními vůněmi a s kombinacemi, které se během ceremoniálu postupně proměňují. Vůně by podle mě neměla být jen něco, co hezky voní. Měla by podporovat atmosféru celého ceremoniálu.
Jednu směs ale prozradím. Vymyslel jsem mix, který propojuje různé kultury a kouty světa: esenciální olej z keře resurrection bush, který vypadá úplně vyschle, ale po dešti ožije, santalové dřevo známé po staletí, frankincense neboli kadidlo, růžové dřevo a růžový pepř.
Stalo se ti někdy, že během ceremoniálu někdo přecenil své síly? Jak jsi reagoval?
Ano, stalo. Je potřeba naslouchat svým pocitům. Když člověk cítí, že už je toho na něj moc, není vůbec žádná ostuda saunu opustit. Naopak. Poslouchat svoje tělo je při saunování jedna z nejdůležitějších věcí.
Chodíš do sauny i ve volném čase, nebo je pro tebe sauna čistě pracovní místo?
Chodím. I když je sauna součástí mé práce, pořád si ji dokážu užít jako návštěvník. A vlastně mě baví poznávat jiné saunové kultury po světě a chodit na ceremoniály ostatních saunérů. Člověk díky tomu pořád získává inspiraci a vidí, jak rozdílně se dá k aufgussu (ceremoniálu) přistupovat.
Stane se někdy, že ti ručník při složitém triku vyletí z ruky přímo mezi návštěvníky? Jak z toho saunér s elegancí vybruslí?
Samozřejmě. Kdo tvrdí, že mu ručník nikdy neuletěl, s ním pravděpodobně ještě dostatečně dlouho netočil. Nejdůležitější je tvářit se, že to bylo součástí choreografie. Chvíli dělat, že ho pořád držíte, a mávat dál. Pak ručník sebrat, usmát se a pokračovat.
„Hosté vám většinou odpustí skoro všechno, když vidí, že se umíte zasmát sami sobě.“
Kdybys měl dát jednu radu člověku, který se saunováním teprve začíná, co by to bylo?
Naslouchejte svému tělu. Přišli jste si odpočinout, cílem proto není vydržet nejdéle, sedět na nejvyšší lavici nebo zvládnout nejteplejší ceremoniál. Začněte pozvolna a najděte si způsob saunování, který je příjemný právě vám. Sauna má být místo, odkud odcházíte s lepším pocitem, než jakým jste přišli.
