Požár, předsudky i dohady o jméno. Tím vším si česká sauna musela u svého zrodu projít. Přes tato úskalí dnes zaujímá důležité místo v životě a srdcích těch, kteří vyznávají zdravý životní styl. Odhalme společně nejdůležitější milníky dějin české sauny.
Počátky českého saunování sahají hluboko do historie. To, že sauna není na našem území žádnou novinkou, dokládají záznamy židovského kupce Ibrahím Ibn Jákúba, který v desátém století cestoval českými zeměmi. Kromě toho, že ve svém rukopisu zachytil tehdejší podobu Prahy, popsal také, jak vypadala typická slovanská sauna.
Od mechové budky k Ruské koupelně
Naši dávní předci si stavěli dřevěné budky s trámy vycpanými mechem. Nezbytnou výbavu tvořila i kamna s otvorem pro odvádění dýmu. Rozžhavená kamna se polévala vodou z kbelíků. Už tehdy sauna sloužila k léčení nejrůznějších zdravotních neduhů, zejména kožních.
Od dřevěných budek až ke své dnešní moderní podobě urazila sauna velký kus cesty. Kořeny novodobého saunování u nás zapustila sauna v počátcích dvacátého století. První poválečnou saunu najdeme na území dnešního Slovenska v obci Šumiac pod Královou Hoľou.
Na svědomí ji má mlynář Michal Demo se svou ruskou manželkou. Takzvaná Ruská koupelna spatřila světlo světa kolem roku 1920. Měla podobu dřevěného domku, stála u potoka a pod stropem dosahovala teplot až 120 stupňů Celsia. Zachovala se až do dnešní doby.
Raději sauna nežli laznja
První sauna na českém území vznikla v roce 1936 v letním vysokoškolském táboře v Borovci u Štěpánova zásluhou doc. Františka Vojty. O deset let později se dočkala otevření první sauna pro veřejnost v Brně-Pisárkách.
Slovo „sauna“ je finského původu. V Čechách mu konkurovaly termíny jizba, stuba či laznja (slovo slovanského původu, které připomíná naši lázeň). Ruský vliv zase prosazoval termín banja. Nakonec však u nás termín „sauna“ zvítězil nad ostatními a používáme ho dodnes.
Prudce nakažlivé nadšení pro saunu
Růst obliby saunování by se u nás neobešel bez nadšenců, kteří neúnavně šířili osvětu o blahodárných účincích saunování mezi odbornou i širokou veřejnost. Jedním z nich je lékař a nestor českého saunování Antonín Mikolášek. Tento přední propagátor českého saunování neohroženě testoval účinky saunování jak na sobě, tak na rodinných členech včetně svých dětí.
Antonín Mikolášek se poprvé se saunou setkal v roce 1954 v Karlově Studánce, kde působil jako lázeňský lékař. Přestože zde byla sauna spíše raritou, zaujaly ho její léčebné účinky a tak se je rozhodl důkladně zkoumat a šířit dál.
Reakce okolí byly různé, často plné rozpaků, předsudků a obav o to, jak srdce ustojí vysoké teploty v sauně. Prováděl proto lékařská pozorování a testy, studoval všemožnou literaturu, publikoval v médiích, psal knihy, spolupracoval s lékaři, pořádal zájezdy do saun, přednášel na konferencích a seminářích. Jeho již dnes neexistující Společnost pro saunu odvedla velký kus práce a přispěla k tomu, že v dnešní době sauna zlepšuje zdraví jak českých dospěláků, tak i malých dětí.
Zdroje:
https://mybystrica.sme.sk/c/20624678/rekord-v-poteni-drzi-sumiac-prvu-saunu-by-chceli-vzkriesit.html
